.

.
CO JE NOVÉHO?

Třicet kilo dole aneb První rok v novém těle

     Je to až k neuvěření, ale ten čas utekl jako voda a mě najednou došlo, že už je to rok, co jsem se jako metrákový čuně rozhodl, že toho mám dost a začnu se sebou něco dělat.


     Abyste pochopili o čem tu budu dneska mlít, musím vás nejdřív trochu uvést do děje. Jak můžete vědět z předchozích článků 1.6.2015 jsem se rozhodl, že mám všeho dost a že kompletně změním svůj život ze dne na den. Moje srdcovka mezi sitcomy jsou Přátelé. Taky na nich ujíždíte? Kdo má nakoukáno, jistě si vzpomene na flashbacky s Monikou, jak byla na střední škole tlustá a během jednoho roku to dokázala všechno shodit. A já na to pořád koukal a přál si, aby se mi to taky povedlo. A nejde jenom o Přátele. Vždycky se mi hrozně líbilo, když si šel ve filmu po ránu chlap zaběhat a vrátil se s propocenými koláči. Já v té době dokázal po ránu maximálně ztláskat koblihu s oslazeným kakaem a tiše mu záviděl. A tak jsem se rozhodl něco zkusit. Prostě obětuju jeden rok. Jeden rok kdy budu pracovat na tom, abych se toho okrasného tukového polštáře zbavil. No a jak určitě víte, dosáhnout tohohle milníku se mi nakonec podařilo o dost dřív, za což jsem hrozně rád. Teď, když je ten rok pryč, vzpomínám na ty časy a uvědomuju si, že se mi vlastně splnil jeden z největších životních snů.
    Kdo nikdy neměl problémy s nadváhou, tak to asi ani nikdy nepochopí, ale nejde jen o to, že sebou taháš pár kilo navíc. Když jsme měli jít s klukama hrát fotbal nebo si jít zaplavat, já se prostě bál těch keců co by mohly padat z jejich strany, tak jsem se radši vymluvil. zůstal doma a něčím se zprasil. A tak jsem od sebe všechny odstrkoval a úspěšně si budoval kolem sebe zeď až se ze mě stal hroznej asociál. Ničilo mě to jak fyzicky, tak hlavně psychicky. A tak jsem se prožral až na slušných sto kilo. Vidíte toho sexy metráčka vlevo nahoře? Právě u téhle fotky jsem se na sebe nejvíc naštval a potom, co jí kamarádka hodila na Facebook jsem spadnul na dno. Dostal jsem se do toho stádia, kdy je člověku těžce na blití z toho jak vypadá. To byla poslední kapka. Dlouho mě ta fotka strašila a odmítal jsem se na ní dívat, ale místo toho abych fňukal a zapíral, prostě jsem ten problém začal řešit.

     No a najednou se podívám za sebe a ono je to skoro všechno pryč! Nejde jen o to, že teď něco uběhnu, ale je hrozně fajn, když vyjdu sedmipatrový panelák a skoro se nezadýchám nebo když doběhnu autobus a nikdo na mě nečumí jako na to ufuněný prase co právě naskočilo. A vůbec, jak se teď blíží léto, zjišťuju, že jsou ty teploty najednou snesitelnější a já se ani tolik nepotím, což pro mě předtím býval docela problém, který jsem řešil třikrát denně sprchou.

     Mimo jiné jsem vedle ztráty váhy pocítil slušný nárůst sebevědomí což pro mě, jako pro zapřísáhlého introverta je úžasný posun. Poslední dobou se čím dál tím víc pozoruju, že už nejsem ten klučina co stojí v rohu, očumuje holky a po hodinovém stalkingu se kouká, jak ta pěkná bloncka odchází s někým jiným pryč a moje sny se bortí. Statečně vyrážím do davů, navazuju nové kontakty, známosti a najednou mám mnohem víc témat k hovorům. Před rokem by mě ani nenapadlo, že dokážu skočit do skupinky pěti holek a za chvíli se všichni smějeme u jednoho stolu a já jsem středem pozornosti. Je prostě fajn když se teď projdu po ulici a cítím jak po mě holky pokukují a kolikrát se i otáčejí! Jó, já vám řikal že mi to ego stouplo!!! :D 

     Dneska jezdím na kole, na bruslích, běhám, plavu, zahraju si volejbal, nohejbal, zkrátka nic už pro mě není překážkou, ale další výzvou, na kterou se těším. Mimo jiné se mi podařilo konečně dokončit bakaláře, za což jsem taky hrozně rád!

     Jeden rok. Stálo mě to jeden rok, který utekl tak strašně rychle, ale změnil mi celý život. Doufám, že i vám všem co čtete můj blog se podaří to co mě a přeji vám hodně úspěchů ve vašem snažení! 

Jestli si i vy dáváte nějaké dlouhodobější cíle, určitě se o ně se mnou podělte! Jsem zvědav jestli nejsem sám ;)


18 komentářů: Zanechte komentář!

  1. Teda Tome, smekám!
    Já nikdy takovej problém naštěstí neměla, vždycky jsem byla dost akční člověk, pořád se hejbu a ikdyž občas jím jak prase, tak nenaberu..a zatim se mi nikdy nestalo, abych si sama sobě před zrcadlem řekla, že tohle už fakt ne.
    O to víc ale obdivuju lidi, který si tímhle prošli. A místo toho aby fňukali, jak je ten život nespravedlivej a že ta hubená blondýna má určitě luposukci a nebo extrémně dobrý spalování, tak se zvedne a začne se sebou něco dělat.
    Ještě jednou, Tome, máš můj obdiv. Ušel jsi neuvěřitelnou cestu a zvládnul jsi to za super čas. Jen tak dál. Držím palce, ať se nikdy nevrátíš k tomu, kde jsi byl :) A tím nemyslím jenom váhu, ale i to sebevědomí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, udělala jsi mi opravdu radost :)

      Vymazat
    2. Nemáš vůbec zač!
      A je super, že s náma sdílíš jak jsi toho dosáhl a snažíš se namotivovat i ostatní :) .. A jak jsem řekla, já to sice moc nepotřebuju, ale pořád se k tobě ráda mrknu na nějaký tipy na cvičení, hubnutí, recepty a dozvim se něco novýho :)

      Vymazat
    3. A jsem hrozně rád, že i když nejsi „z oboru" tak se sem vracíš ;)

      Vymazat
  2. Udělals pokrok jak svině. Ze setkání bych vůbec nepoznal, že jsi měl někdy problém se sebevědomím.

    U té radosti ze změny plně chápu. Já si pamatuji na přelom střední/vejška, kdy jsem začal aktivněji cvičit pro zhubnutí. Nikdy mě nenapadlo, že se budu cítit tak skvěle z toho, že mi na plese padají kalhoty u obleku a že mi tenkrát byly všechny džíny ve skříni velký. :-D

    Lamičův blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale jo, taky jsem ti řikal, že na tom teprve pracuju :D. Tak buď dělám pokroky a nebo dokážu dobře zahrát, každopádně to funguje! :D A jinak co se týče hadrů, tak teď jsem musel dát celkem ranec za nový, jelikož jsem zjistil, že nemám vůbec ale vůbec žádný oblečení na léto :D

      Vymazat
  3. Máš můj obdiv! :) Opravdu respekt za to, co jsi ze sebou dokázal za rok udělat. :)
    A jen tak dál! :)

    Gabux

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc. Mě už se ani nechce věřit že jsem se někdy takhle flákal, tenhle život mi vyhovuje o 200% víc!

      Vymazat
  4. No, potlesk!
    Aplaus jaj v národním divadlu ;)
    Jsi borec, když jsu to dokázal. Já sama trpím dost nadváhou, (ne a neříkám to jen tak. Myslím to vážně. Velkej problém) ale poslední dobou nežeru, ale jím a co nejvíc se pohybuji. Dnes jsem na zahrásce pěkně okopávala plevel a prošla se po městě.
    Pořád jsem tuna sádla, ale ze stran ostatních slyším, že vypadám čím dál lépe a že jsem zhubla.
    No, mám takové předsevzetí abych příští rok v létě mohla jít v plavkách na bazen ( v těch dvoudílných) a nemuset se stydět, pprotože vypadám jako prase a všichbi se mi smějou.
    S obdivem,
    asi 78 kilová tlustá Myš.
    GMIRF.
    Pokud chceš, navštiv můj blog. Budu ráda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když víš co a jak, tak jde hubnutí jednoduše. Jenom musíš najít tu cestu, která ti bude vyhovovat a jakmile se dostaví první výsledky, tak tě to hrozně nakopne a budeš chtít pokračovat.

      Samozřejmě kdyby ses potřebovala poradit, tak mi klidně napiš, rád ti pomůžu nebo třeba jenom vyčistím hlavu. ;)

      Vymazat
  5. Skvělé, tohle je výzva a inspirace pro ty, kteří si neustále stěžují a říkají, že to nejde. Protože spousta věcí jde, když se chce.
    Být středem pozornosti je fajn, vlastně já, jako extrovert, to beru jako něco, co k životu vyloženě potřebuji :D
    A k otázce, mým dlouhodobým cílem bylo a je si zlepšit všeobecný přehled. Chtěla bych se dostat na žurnalistiku a asi tak půl roku zpět jsem začala pociťovat, že v tom docela plavu. K čemu je novinář, když ani neví, jak se jmenuje náš premiér... A tak jsem začala číst noviny, komentáře, časopisy, snažím se vstřebávat informace ze světa a spojovat si je, chápat je. A musím říct, že výsledky už se projevují. Nejenom, že mi to třeba pomůže se dostat na vysněnou školu, jsem se sebou spokojenější, mám co říct k tématům, o kterých jsem ještě před rokem neměla ani páru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já spíš tak nějak plánuju ze dne na den a jen si řikám co by bylo fajn kdybych na tý cestě dokázal. Je super, že si dokážeš vytyčit takhle jasný cíl a držet se ho. Jak tak pročítám tvůj blog, nepochybuju že se na tu žurnalistiku dostaneš, to se neboj. ;)

      Vymazat
  6. Super, vypadáš dobře! ☺

    Já si jedu rok pomalu, zpevňuju a tvaruju si tělo podle sebe...

    Dlouhodobější cíle si nedávám, mám radši krátkodobější, více mi vyhovují! :)

    Hodně štěstí do budoucna! ☺

    Blogerka Klárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, no teď se snažím nabírat a zpevňovat, takže pořád mám hromadu práce před sebou. :)

      Vymazat
  7. Fakt masakr! Hezká změna...a to sebevědomí jde poznat i z fotek :) Sama musím uznat, že jsem teď na tom mnohem psychicky lépe, když je nějaké to kilčo dole ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím jak moc se pozná na fotce sebevědomí, ale už jen ten fakt že předtím jsem se vůbec nefotil, je pro mě parádní pokrok. :)

      Vymazat
  8. Parádní výkon! :) Gratuluji a držím palce, ať ti to jde dál a baví tě to :)

    A s tím sebevědomím a lepší náladou je to pravda - sama jsem na tom o dost líp, více si věřím a zároveň jsem veselejší, když sportuji :)

    INKA – focení, líčení, poledance, lifestyle a další!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi líbí v klubu endorfinových feťáků :D

      Díky za pochvalu.

      Vymazat